Ohlédnutí za Webexpem 2017

Letošní Webexpo pro mě bylo velké překvapení v kvalitě obsahu/řečníků. Díky moc za takovej event, ze kterýho si odnáším inspiraci i konkrétní věci do kažododenního života. Pocitově mě WE2017 obohatilo víc než UXcamp v Kodani, UX camp v Berlíně i Websummit 2016.

Páteční program:

Začal jsem přednáškou Leadership through change, 10 themes to explore the possibilities of the future, now by Tom Goodwin, Zenith. A odnesl jsem si tahle uvědomnění:

  1. Pro teenagery je otázka: “Jak dlouho trávíš online?” Stejná, jako pro 40letý: “Jak dlouho jsi dnes pouzíval elektřinu?” ;)))
  2. Lidi chtěj za ztrátu soukromí protihodnotu!! S využitím pro naši službu Profinaut.com: Když nám umožníte vědět, že jste se potkali s jiným Profinautem, můžeme vám doporučit další podobně užitečné lidi.
  3. V éře botů a hlasových uživatelských rozhraní, bude kromě uživatelského výzkumu, zcela zásadní psaní microcopy a designování dialogů mezi lidmi a boty.

Erika Hall a její Beyond Measure pro mě byla jedna z nejlepších přednášek. Možná je to tím, že jsem tělem i duší výzkumník;-) Její přednášku si určitě pustím i ze záznamu. Měla ji totiž perfektně řemeslně připravenou a doručila jasné sdělení. Myslím, že se jí to povedlo hlavně proto, že si uvědomila pro jaké publikum (geeky) bude přednášet;-) Taky využila asi 3x opakování hlavní myšlenky, kterou si z jejího talku odnáším:

  • “Jsme nedokonalí lidé, kteří designují pro ostatní nedokonalé lidi.”

Další v pořadí byla přednáška od Huberta Palana z Productboard.com na téma The Five Stages of Product Excellence

Po jeho talku jsem přesvědčenej, že produkt je tak dobrej, jak zralej je produkťák. A přijde mi, že jde udělat jednoduchej test zralosti PM:

První level: “I know it all.” PM typicky hlásí:

  • “Vím, co uživatelé chtějí, výzkum je ztráta času.”
  • “Vím, co dělat, už jsem postavil 1 úspěšnej produkt.”
  • “Pokud budeme dělat povídačky s lidma, lidi nám jen řeknou, že máme dělat rychlejší koně.”

Druhý level: “Mluvím k zákazníkům” (ale neposlouchám). PM typicky hlásí:

  • “Naslouchám zákazníkům — mám plnou schránku jejich žádostí.”
  • “Jsme zákaznicky orientování — vždyť přece dělám uživatelské testování každé nové funkce.”
  • “Potřebuju nějaká data, abych si potvrdil, že tahle funkce bude skvělá.”

Třetí level: “Naslouchám zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Sám vím, jak dělat uživatelský výzkum. Četl jsem přece spoustu knih/článků na tohle téma.”
  • “Znám jednu výzkumnici. Je to moje kamarádka a pořád mi dává nějaké tipy.”
  • “Sherlock Holmes a Dr. House jsou mí osobní hrdinové” (a vzory, takže výzkum zvládám sám).

Čtvrtý level: “Náš tým rozumí zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Celý produktový tým ví, na čem záleží našim zákazníkům.”
  • “Našim zákazníkům rozumíme, ale mám trabl se sdílením důležitých poznatků mimo náš tým.”
  • “S výzkumem nám to jde skvěle, ale mám pocit, že nám unikají důležité poznatky, které slýchám od širšího pléna a zasloužily by si hlubší prozkoumání.”

Pátý level: “Každý rozumí našim zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Každý ve firmě víc, co je pro naše zákazníky důležité.”
  • “Každý ve firmě je součástí našeho produktového týmu” )a ovlivňuje user experience.
  • “Přijde mi, že má práce je opravdu oceňována.”

Během tohodle talku, jsem si zapsal 4 nápady na zlepšení v LMC;-)


Další skvělá páteční přednáška byla od Honzy Šrůtka na téma Building data-driven products at speed

I když v LMC jedeme podle Dual-track agile, který k nám přijel školit týpek ze SVPG před téměř 2 lety, bavilo mě Honzovo povídání a stáhnul jsem si jeho apku. A jedna hláška z prezentace, která by měla viset v každém produktovém týmu;-)

“Shipped is better than perfect.”

A pro sebe si odnáším inspiraci jak posunout produktové týmy v Discovery: “Co ti pomůže se rozhodnout, na čem dál pracovat?”

Pátek konec, zbytek přednášek pro mě byla kabaretová show bez hlubokých myšlenek.


Sobotní rozjezd byl pomalejší i kvůli after party. A já tak kvůli sobě přišel o Designing the Pivot od Julia Khusainova, Airbnb. Pustím si ji ale ze záznamu.

Nezvládl jsem zaregistrovat, že se jeden talk přesunul jinam, takže jsem neplánovaně potkal ukázku Power BI od Honzy Mayera (prý byla shodná s jeho přednáškou z Datarestartu).

Hlavní poznatek z ukázky práce v Power BI, bylo kromě srovnání 4 jiných nástrojů s tímhle Microsoftím produktem i odkaz na RFM analýzu. Tahle metoda zní zajímavě a já ji víc prozkoumám. Jeden ze zdrojů tady: http://cdn.intechopen.com/pdfs/13162.pdf


Pak jsem si hodně užil přednášku od Scott Gould z Ampersand na téma: The Engagement Advantage: unearthing the simple process behind how engagement works

Kromě toho, že Scott měl zajímavý, ale neozdrojovaný slide, kde popisoval proč je dobré mít “engaged customers”:

IMG_7748

tak jsem si fakt užil jeho vyprávění na téma 6 fází vztahu:

Webexpo2017

Jeho talk si pustím taky znovu — nestíhal jsem si dělat poznámky:-)


Další skvělá přednáška byla Assumptions Prohibited od Andre Jay Meissnerz Adobe Systems. I když ze začátku jsem měl pocit, že to bude další vychloubačně-prodejní talk na téma XD je boží. Pletl jsem se. Andre rozkryl i své soukromí a ukázal, že je designerem tělem i duší. A upřímně, přál bych si mít trochu jeho užasnosti a nebát se tvořit i fyzický věci. Tuhle přednášku si pustím znovu.


Předposlední přednáška byla sice v DEV sále, ale IMO byla zajímavá i pro designery: Voice-Driven Interfaces with Neo4j and Amazon Alexa od Christophe Willemsen z GraphAware

Jeho hlavní poselství znělo:

“O hlasových uživatelských rozhraních nepřemýšlejte jako o sluhovi! Designuj je tak, aby byly schopné vést rozhovor.

Plus mě napadlo, že pro naši apku Práce za rohem bychom mohli vyzkoušet ditkování inzerátu hlasem. A v rámci agility jen fake door tlačítkem;-)

Alexa, která byla na pódiu s Christophem, má docela sexy hlas btw. Cítím potenciál pro erotické služby a po shlédnutí filmu HER, věřím, že bude fakt snadné se zamilovat do virtuální společnice.

Alexa nás v sále i rozesmála, když Chrise utřela poté, co ji vyčítal, že její odpověď nebyla moc chytrá. Alexa: “Well, vytvořili mě lidé, tak čemu se divíš.”


Kvůli Alexe jsem minul přednášku Real Work/Life Balance in the Studio od Anton Repponen, Irene Pereyra. Tu si ale na 1000% pustím ze záznamu.


A jdeme do finále….

A practical guide to launching a bot od Boženy Řežábové z GAMEE, byla velmi příjemná tečka.

“Pokud tvoříte chatbota, je vhodné zapojit scénáristy komedii, aby si to lidi užili a bavilo je s vašim produktem si povídat.

“73% lidí, kteřá použili bota, ho už znovu nevyužilo.”

2 top slidy z její přednášky:

IMG_7759

a

IMG_7764

A na úplný závěr knihy, které si dávám fakt vysoko na přečtění, byť už jsou nějakou dobu na mém reading listu:

The hard thing about the hard things

Pomalé a rychlé myšlení

Nikdy nedělej kompromisy

Jak udržet krok s trendy v roce 2017 #aeasf

San Francisco city skyline with urban architectures at night panorama.

V listopadu 2016 jsem od firmy dostal super šanci. Mohl jsem se podívat pracovně za velkou louži. Konkrétně do San Francisca na konferenci An Event Apart, pořádanou světoznámým blogem o webových trendech A List Apart.

A pak přišel čas na to, napsat o tom, co jsem se na konferenci dozvěděl. Mezitím, co jsem kvůli jiným pracovním povinnostem napsání článku odkládal, uvědomil jsem si, že podle toho, co vidím okolo sebe, konference perfektně předpověděla trendy pro rok 2017. Tenhle článek tudíž bude nejen souhrnem toho, co v San Franciscu zaznělo, ale především nějakou inspirací pro vás, čeho se v tomhle roce držet a na co si dát pozor, abyste drželi krok s ostatními. Číst dále

Profinaut: Od myšlenky k MVP za 8 týdnů

screen-shot-2016-12-19-at-20-54-11

Průměrná doba, kterou strávíme v zaměstnání, je 10 let. Zároveň je třetina lidí v práci nespokojená a nemotivovaná. Lidí na volné noze za posledních 10 let přibylo. Jen v ČR 27 %, je jich nyní kolem 130 000. Čísla napříč Evropou jsou podobná. Mladí lidé chtějí zkrácené úvazky, flexibilní pracovní dobu či vlastní podnikání, pouze 27 % jich preferuje hlavní pracovní poměr. Firmy nabízejí jen 6 % zkrácených úvazků. Lidé se nechtějí prodávat, neradi mluví o svých přednostech a neradi vyjednávají o ceně práce.

Něco je zkrátka špatně. Svět se zrychluje, možností přibývá a my jsme zamčení v dlouhodobých pracovních smlouvách. V LMC věříme, že se už brzy bude pracovat jinak, a proto už několik let investujeme do oblasti flexibilnějších forem práce. Nejnovější je v tomto ohledu služba Profinaut, která odstartuje s tisícovkou prověřených expertů v mnoha oblastech. Profinauti jsou otevřeni menším projektům nebo konzultacím, třeba i při zaměstnání. Číst dále

Konference Mind the Product 2015

IMG_0226

Zkraje září jsem se zúčastnil svojí první “produkťácké” konference. Upřímně, moc jsem nevěděl, co čekat – kolegové z LMC málokdy přijíždí z něčeho nadšeni (prý tady na tom nejsme vůbec tak blbě, jak si někdy myslíme). Zpětně ale musím uznat, že tato óbrkonference v londýnském Barbican Centre, napěchovaném cca. 1200 lidmi, určitě nebyla špatnou volbou. Ještě než se pustím do samotného obsahu, zaujala mě jedna maličkost, kterou na jiných konferencích postrádám, a která zvlášť u akcí této velikosti hodně pomůže v networkingu – tématické stolečky během coffee breaků. Každý z nich měl na sobě stojánek s tématem např. “mobile product development” nebo “roadmaps“. Jednoduchý, efektivní způsob jak seznámit lidi, kteří řeší podobné věci. Ale teď už k lineupu. Mě osobně zaujala pětice přednášejících.

Není fičura jako fičura

Jared Spool byl dobrým starterem. Osobně mi spíš jen připomněl, co jsem již četl či slyšel dříve, ale co jako produkťák rozhodně nedržím důsledně v hlavě. Jeho vystoupení se neslo v duchu “řešte témata, ne fičury”, jinými slovy, zahoďte feature roadmapy, soustřeďte se na oblasti problémů, které chcete pro své uživatele vyřešit. Jinak se brzy octnete v pasti jménem feature creep. Druhou podstatnou věcí, kterou doporučil je používat tzv. Kano model. Jednoduše řečeno, váš produkt či služba se vždy skládá z tzv. “basics” a “delighters”. “Basics” jsou vlastnosti produktu, které zákazník bere jako samozřejmé, tj. kterými ho fakt nevytrhnete, ale které, pokud je nemáte zmáknuté, vedou okamžitě k frustraci. Příkladem je dostupnost teplé vody v hotelu do pár vteřin od otočení kohoutkem. Na druhé straně “delighters” jsou vlastnosti produktu, kterými předčíte očekávání. Jared uváděl příklady hotelové sítě Hyatt, která právě v tomto pěkně pohořela, když se snažila příjemně překvapovat (delighters) své hosty např. bonusovou masáží či lahvinkou, ale zároveň opomínala “basics” jako je právě ta rychle dostupná teplá voda. Jenže! Než se zamyslíte, jak si stojí či by mohl stát váš produkt, nezapomeňte, že co je dnes “delighter” bude časem “basic”, jako třeba bezplatná wifi v hotelu.

IMG_0235

Jak dělají produkty ve Spotify a YouTube

Shiva Rajaraman prošel Googlem, zejména YouTube a Gmailem, a nyní velí produktu ve Spotify. Na konferenci dával pěkné až husté příklady z praxe, jak dělat dobré produkty. Doporučil se občas “hecnout”, jako prý kdysi v YouTube, kde živý přenos skoku z hranice vesmíru prý v jedné chvíli dělal asi 8% internetového trafficu. Perličkou jsou úryvky z Futuramy, kde mluví tzv. “Neutrálové”, a fanoušci této obskurní vesmírné rasy se každou minutu zasluhují o to, aby tato videa měla na YouTube vždy stejný počet palců nahoru i dolu. Schválně mrkněte! Poučení: hledejte mezi uživateli své služby minikomunity a pracujte s nimi. I ve Spotify se snaží dělat vše co nejblíže uživateli. Proto tam najdete například playlisty jako “Sound of London”, tj. co zrovna letí v Londýně, nebo plně personalizované Discover weekly. Shiva ještě upozornil – přemýšlejte, co se s vaším produktem dá ještě dělat. Třeba může být platformou. Ve Spotify zjistili další využití hudební knihovny a tak dělají i produkty pro běžce či neznámé, ale nadějné umělce.

Demokracie ve firmě? A co takhle holokracie?

Podobně jako známé Zappos se i firma Transferwise, vydala cestou tzv. holokracie, firemní organizace postavené na sebeřízení. Nilan Peiris vysvětloval, jak v Transferwise mají plně autonomní týmy, které se starají o jednotlivé části celého systému, každý tým má všechny role a kompetence, které potřebuje, sám si nastavuje cíle a zároveň přes celou firmu si jednotlivé role (např. všichni lead engineers) dávají společné cíle. Tím se udrží koordinace celé firmy. A prý rostou jak z vody právě díky holokracii. Mno, dost mě to zaujalo, chystám si počíst v Reinventing organizations.

Jak na přesvědčivý produktový design?

Nathalie Nahai byla velmi podmanivá. Jak by ne, je to psycholožka a její přednáška byla právě o tom, jak si podmanit uživatele tím správným designem, založeném na psychologickém výzkumu. Svoje postřehy shrnula do 5 principů, kterými své uživatele zaujmete, motivujete k tomu začít a napřestat a přimějete se pravidelně vracet. Zároveň sympaticky apelovala na to, abychom se u těchto principů upřímně zamysleli, jaké produkty opravdu chceme pro tento svět vyvíjet.

IMG_0251

Zahoďte 10%, chtějte 10x!

Ken Norton z Google Ventures uzavíral konferenci inspirativně: nesnažte se růst každý rok o 10%. Přemýšlejte, co byste museli udělat, abyste vyrostli desetinásobně! Přidejte další nulu. Co všechno by se muselo změnit? Staré myšlení už zde nestačí. Můžete prý ale zjistit, že vyrůst 10x je často snažší než jen o 10%. Poučte se z Kodaku, jehož inženýr sám vyvinul digitální foťák, ale nedostal zelenou, aby neklesly prodeje analogů. Dnes je trh digifoťáků (smartphonů) desetinásobný. A sázejte na trendy. Např. jako Google vsadil na padající cenu 1GB diskové kapacity a nabídl ve své době revoluční Gmail. Měřte dopad, ne úsilí. Na závěr doporučil knihu Art & Fear.

Tak to je z Mind the Product 2015 vše. Za rok bude další a Londýn v září stojí za to.

Projekt nebo produkt?

london baby

Vše podstatné z londýnského workshopu s Marty Caganem.

Marty Cagan začínal v HP, později pomáhal Netscape rozjet prohlížeč a pak dělal šéfa produktu při rozjezdu eBay. Posléze se přesunul do konzultační role a byl u zrodu Facebooku, Twitteru nebo Amazonu. Aktuálně působí pod hlavičkou své firmy Silicon Valley Product Group, doporučuji jejich blog.

Marty do LMC před několika lety přinesl scrum. Dosud mi pamětníci říkají, že jeho dvoudenní workshop změnil celé firmě pohled na vývoj produktu, a tak jsme se následnými rychlými kroky přesunuli během pár měsíců na agile.

Poslední dobou jsme si ovšem začali uvědomovat nedostatky aktuálního nastavení. Jedním z kroků bylo i naše vyslání na Martyho londýnský workshop. Ač se ho účastnily etablované firmy jako Guardian, Trainline, Reuters, ESET či Allegro, bylo jasné, že agile nikdo z nás nevyužívá zcela naplno a že máme mnohé příležitosti.

Marty začal analýzou toho, co se obvykle děje. Myšlenky na inovace procházejí business casem, jsou zařazeny do roadmapy a posléze přiděleny produktovým týmům, které je realizují. Agile se dostává do rovnice až nakonec, vývojáři vidí myšlenku jako poslední.

Blbě je v tomto procesu hlavně roadmapa a zafixování řešení ještě před tím, než se dostane do produktu.

Dual Track Scrum

Zbytek workshopu byl věnován právě tomu, jak agile dostat výše a vytěžit z něj maximum. Marty delší dobu prosazuje tzv. dual track. Ten začíná zadáním cílů nikoli ve formě projektu (udělejte redesign), ale cílů (přineste o 20 % více konverzí). Produktový tým proto na počátku sbírá nápady na to, jak by to šlo udělat. Produkťák s Uxákem a lead inženýrem posléze levně a co nejrychleji testují jejich životaschopnost ve čtyřech kritériích: A) Koupí to lidé? B) Umí to používat? C) Umíme to postavit? D) Podpoří to stakeholdři?

Do produktového backlogu následně padají pouze prověřené koncepty, které nemusejí být nejlepší, ale rozhodně jsou podloženější, než první design. V takovém procesu údajně tráví produkťák 90 % na discovery a 10 % operativou. Do vymýšlení a návrhu se ve větší míře zapojují také vývojáři, protože mají v hlavách technologie, které produkt nezná. Týmy v Googlu jsou prý touto cestou schopné vygenerovat 2000 nápadů za rok a 500 jich zrealizují.

Myšlenka za tímto je prostá. První řešení nemusí být nejlepší a zjistíte to až po vývoji, což je drahé.

Pro ilustraci toho, jak může vypadat taková discovery Marty doplnil dvě videa:

Time-to-result, Data, rapid response a referenční zákazníci

Zaznělo ještě několik věcí, o kterých byste měli vědět.

Pozor na „release and forget“, čili produkt by se neměl spokojit s tím, že je věc venku, ale považovat ji za dokončenou, až když přinese požadovaný výsledek – do té doby se iteruje způsob řešení.

Do agile týmů se stále častěji dostává datový analytik, který nejen sleduje vývoj klíčových ukazatelů, ale pomáhá nalézt business příležitosti. Tato role může být mezi tými sdílená. Dokonce některé firmy vyčleňují Growth Hacking tým, který se zaměřuje pouze na zlepšování průchodu službou z pohledu konverzí.

Rapid Response neboli lidé vyčlenění na údržbu a zabíjení brouků bývají často nováčci, aby se seznámili s produktem the hard way.

Posledním zajímavým konceptem, zejména při práci na velkých projektech je práce s referenční skupinou. Marty doporučil vytvořit uskupení 6 – 8 zákazníků, kteří nový produkt potřebují nejzoufaleji. S nimi podepište dohodu, že pokud to vyvinete a uspokojí to jejich potřebu, koupí a dají referenci. Můžete k nim pravidelně chodit pro zpětnou vazbu, musíte je plně uspokojit a ještě nadchnout, což indikuje, že i dalším se to bude líbit. Číslo vychází z průzkumu Microsoftu, který se ptal brzké většiny, kolik potřebují vidět referencí, aby koupili a odpověď zněla šest.

Picasso to taky vydřel

Celkově vzato bylo to výživné a pro člověka z firmy jedoucí na agile vysoce inspirativní. Přesto zavedení takto velkých změn si podle mého vyžádá Martyho přítomnost, jelikož zasahuje do oddělení napříč firmou.

Nakonec ještě jedno video, jež si budu dlouho pamatovat a které vystihuje podstatu dual track přístupu. Pablo Picasso na svých obrazech postupně měnil ve svých obrazech mnohé, z první verze tam toho moc nezbylo. Stejně tak je to i s produkty: na počátku máte směr, ale na nejlepší řešení musíte přijít hledáním.

Knihy a firmy pro inspiraci

Knihy

  • Hard Thing about Hard Things
  • UX for Lean Startup
  • Lean Analytics
  • User Story Mapping
  • Rocket Surgery Made Easy

Firmy

Doporučuju sledovat majitele a produkťáky těchto firem, které mají silné produktové týmy:

  • Workiva
  • Etsy
  • Mind Candy
  • Flipboard

Hlavní fotka z Pexels.com.

Firmy na Jobs.cz v novém

desk-office-pen-ruler

Další část našeho webu je v novém. Právě jsme spustili novou podobu stránky pro firemní klienty. Jak jsme postupovali a proč z toho mám takovou radost?

Vypadá jako otloukánek, ale …

Tahle stránka stála dlouho mimo hlavní pozornost. Zacílení na responsivní redesign hlavních sekcí jako titulka nebo SERP v posledním roce nám dávalo jen málo prostoru pro inovace jiných částí webu.

Přesto „Firmy“, jak této stránce říkáme, všichni, koho jsem se ptal, považovali za zastaralé, nikdo je neudržoval, nové informace se do nich jen přilepovaly bez ladu a skladu.

firmy.jobs.czNedávalo mi to moc smysl, protože to byla a je hlavní cesta, kudy do našich služeb vstupují ti klienti, kteří nám za služby platí.

Redesign Firem jsem si dal proto velmi brzo na seznam věcí, které chci během působení v LMC udělat.

První krok: Místo keců návrh za 90 minut!

A tak se stalo, že jsme jednou na večer seděli s kolegou Uxákem Markem Caisem v kanceláři a říkali si, jak nespravedlivé to je, že nemůžeme Firmy dostat do cílů, a jak skvělé bychom to udělali. Pak jsme se zarazili a zasmáli tomu, že kdybychom čas věnovaný brblání věnovali návrhu, mohli jsme být hotovi.

Na tabuli jsme si rychle načrtli dva základní uživatele stránek s jejich cíli (nový a stávající klient), podrobně jsme prošli současnou funkcionalitu, vyzkoušeli reakci našeho supportu a postupně sestavili strukturu landing page. Oholili jsme to na kost, vyhodli jsme všechny sekce, které nám naprosto nedávaly smysl, dokonce jsme zabili i komplikovaný ceník.

Všeho všudy jsme s tímhle vším byli za hodinu a půl hotovi.

Feedback nás vrátil na zem, ale nezastavil

Marek návrh překreslil do prototypu a pár dní na to jsme vyrazili ověřovat, zda by to takhle šlo. Vytipovali jsme si všechny kolegy, kteří tuto stránku používají a udržují, a záhy jsme zjistili, že ceník tam mít musíme, protože se na něj často odkazuje telesales naše stávající klienty. Také jsme odhalili, že z bezpečnostních důvodů nemůžeme mít login formulář přímo na našich stránkách a pak údaje posílat do našich dalších služeb, které jsou jinde.

Zároveň jsme nasadili na samotný web anketu ala LiveChat a ptali se lidí, čeho chtějí na dané stránce dosáhnout. Dívali jsme se také do Google Analytics. Zjistili jsme, že přes 90 % návštěvníků využívá Firmy pouze pro přihlášení do své aplikace – Teamio nebo G2. Zbytek se zajímal o ceny a zbývající desetiny procent pak hledaly ostatní obsah.

Postupně jsme všechno zapracovávali, až jsme měli celkem robustní návrh, s nimiž jsme šli za širším okruhem lidí ve firmě a provedli jsme také dva testy s velkými a SME klienty.

Principy návrhu: Otevřenost a (příprava) konverze

Bylo jasné, že drtivá většina lidí přijde na stránku kvůli přihlášení, takže jsme ho udělali na stránce nejdůležitější. Druhý scénář, který řešíme, je přesvědčit nově příchozí, že Jobs.cz je dobrý partner. Proto v hlavičce najdete nejpádnější argumenty o velikosti a spokojenosti, proto hned pod tím vypichujeme nulové bariéry vstupu.

Také jsme nejprve volili komunikaci typu „Ceny již od {skoro nula} Kč“ a cenu nejčastějších položek (inzerát Standard za 7 900 Kč) ukazovali až v ceníku za odkazem pro zájemce. Marek ale upozornil na to, že uživatelé webu jsou orientovaní na vyřešení cíle, s nimž přišli, a že nemá smysl oddalovat informaci, na níž jim záleží nejvíc. Proto jsme hned na první stránce uvedli nejoblíbenější položky i se všemi cenami.

Aktuálně ale nemáme třeba narozdíl od sesterské Práce.cz e-commerce řešení, které by umožnilo koupit inzerát kartou a rovnou ho vystavit bez vstupu do naší platformy, takže ještě navyužíváme naplno možností landing page. Veškeré konverze tedy vedeme na založení účtu v Teamio jako dříve.firmy.jobs.cz 15.9.2015_orez

Implementace byla lehčí, než jsem čekal

Jakmile jsme si byli jisti designem, šli jsme si pro peníze. A ukázalo se, že i vedení je pro. Dostali jsme extra rozpočet, zaúkolovali našeho lead inženýra Jirku Nováka, který přibližně za 30 hodin stránku napsal, otestoval a zapracoval ještě několik desítek poznámek z mnoha stran. Vše mimo standardní cíle, bez komplikací a s nadšením všech okolo, které mě až občas překvapovalo.

Jaké si z toho tedy vzít poučení?

Nemyslím, že jde o něco přelomového, koncept landing page a její realizace je hojně diskutované téma s řadou dobrých i špatných případů. Cílem tohoto příspěvku proto nebylo dokázat, že dočůráme dál. Chtěl jsem jen ukázat pár věcí, které se mi hodí v denní realitě produkťáka, a tajně doufám, že třeba něco použijete také.

Především byl důležitý start, kdy jsme místo nadávání vzali do ruky tužku a během pár desítek minut jsme nakreslili základ. Zadruhé se mi osvědčil důraz na cíle a účel stránky, který jsme skládali z dat, zpětné vazby od klientů i lidí z firmy a našich vlastních představ. Vše, co nemá odpodstatnění, jsme vynechali. Zatřetí jsem rád, že se nám podařilo změnu realizovat mimo standardní plán a kapacity, což hodlám samozřejmě využívat i nadále.

Stránka není dokonalá a teprve uvidíme, jak funguje, ale venku je hezčí a funkčnější varianta než před týdnem, což je dobrý první krok nemyslíte?

Titulní fotka převzata z pexels.com

Shrnutí srazu o službách

Ve středu 24.6. proběhl první sraz facebookové skupiny K vašim službám, který hostila společnost LMC. Sešlo se asi 60 lidí mimo jiné ze Seznamu, Airbank, Etnetery, SAPu, Liftaga, Ministerstva obrany, Univerzity Karlovy a dalších. Hlavním tématem večera bylo udržení služeb v čase radikálních změn, kterými všechny prezentované služby procházejí.

Zajímavosti z trhu

V úvodu jsem zmiňoval několik nových věcí ve službách. Na globálním poli probíhá bitva nových služeb proti zavedeným hráčům a systému (Uber s taxikáři, Airbnb s městy, Tesla s distributory a regulátory). Zajímavé na tom je, že není jasné, jak to dopadne, takže se prozatím vyhýbáme „arrogance of hindsight“.

Easytask má dobře nastavené služby, dobře zvládnutou komunikaci i zákaznickou péči. Sám jsem vyzkoušel a doporučuji, ovšem stále si nejsem jist cílovou skupinou a udržitelností (napodruhé jsem designéra kontaktoval mimo službu a nemám důvod to do budoucna měnit).

Levná tramvajenka je projekt Direct People, kteří obvykle dělají projekty pro velké klienty. Tento je jejich vlastní projekt, uvidíme, jak půjde dohromady praxe inovační agentury a startupu.

Také jsem říkal, že IdeaSense hledá designéry služeb a LMC UX stážistu a produkťáka.

Na závěr představila Laďka Suchá z KISK FF Masarykovy univerzity první verzi designových karet Libdesign.

Oční kamera v Jobs.cz: Nadšení a skepse

Jarda Černý a Vláďa Kalinay z LMC ukázali oční kameru. Vidí tři hlavní důvody pro její použití v LMC: 1) podpora prodejních argumentů (nová podoba tohoto prvku na stránce je 5x atraktivnější); 2) (doplním) 3) člověk se většinou dozví něco, co nečekal. Kameru do firmy koupili až když našli levnější verzi (1500 USD) a když před nimi stál pádný důvod pro takový nástroj (testování atraktivity nového designu business modelů na Jobs.cz).

Adam Fendrych z České televize k tomu doplnil, že při jejich testech s respondentem procházejí i samotný záznam a často odhalí nesrovnalosti typu: „Asi jsem tam přejel očima, ale nepřikládal jsem tomu důležitost.“ Velmi dobrý tip, který podle mě zpřesní výstup a přidá váhu, díky!

Na otázku, zda by nyní pořídili lepší vybavení, oba řekli, že ano. Trochu jsem jim oponoval z produktového hlediska, jelikož eye-tracking vnímám jako okrajový zdroj dat (neříká toho mnoho nad UX test) a rozhodně podle něj nerozhodujeme při produktových rozhodnutích.

Zoot.cz: Vydržet a neslevit z kvality

Bára Pilná ze Zootu představila hlavně historii, která začala v r. 2010 stránkou, která chtěla propojit značky a fanoušky. To se ukázalo jako haluz, firmy pro fanoušky nic moc dělat nechtěly. Druhá verze z. r. 2011 byla „chytřejším“ Slevomatem ve čtyřech kategoriích (beauty, gadgets, …), ale prali se s dostupností zboží, které po nákupu u nich objednávali u jiných eshopů, a kvalitou kvůli tomu, že chtěli udržet minimální ceny.

Třetí verze z r. 2012 byla posledním pokusem, kdy se rozhodli to udělat pořádně a s jasným cílem, jak řekla Bára „hop nebo trop“. Půl roku přemlouvali klíčovou nákupční, půl roku připravovali web. Rozhodli se mít jen kvalitní značky kupované napřímo, zboží na skladě, doručovat do dvou hodin, kreativu a content si dělat vlastní (např. bez inzerce v jiných médiích), držet vysokou laťku služeb (např. 15 min na odpověď na e-mail) i za cenu vyšších cen.

Strategie funguje – rostou meziročně přes 150 % v obratu, mají desítky tisíc návštěv denně, plánují další a další výdejny. Zoot má aktuálně 150 lidí, z toho asi třetinu v managementu mimo výdejny.

Dáme jídlo: Wow efekt a řízení podle čísel

Anička Řepková z Dáme jídlo (na fotce) proložila prezentaci dvěma překvapeními. Nejprve nám sdělila, že nedávno začali rozvážešt první zmrzliny do 20 minut, načež jsme dostali vzorek i my. Pak také zdůraznila zaměření firmy na overdelivery čili wow efekt, kdy Martinu Vytrhlíkovi (na fotce), který seděl v publiku, ukázala, jak za něj vyřešili stížnost na České dráhy, kterou dával na svůj facebook. Nejenže zavolali na zákaznickou linku ČD, kde nepochodili, ale nakonec se jim podařilo sehnat výpravčího, který se Martinovi omluvil. Navrch Martin dostal dort z oblíbené kavárny, kde čekal na onen zpožděný vlak.

martin_anickaDáme jídlo má nyní 250 lidí, z toho 200 kurýrů a plánuje expanzi do menších měst. Anička představila několik metrik, které usilovně sledují a vylepšují jako % rozvozů pod značkou DJ vs. samorozvoz restaurací (začínali na 10 % podílu Dáme jídlo, nyní již rozvážejí 40 %); procento zpožděných objednávek; NPS a další.

Zajímavá je kombinace zaměření na výkon s overdelivery. S top zákazníky chodí pravidelně na obědy. I na opravdu hnusné e-maily odpovídají vlídně. Když zjistili, že zákazník přestal objednávat kvůli nové partnerce, která mu začala vařit, poslali jim romantickou večeři. Prostě z prezentace byl cítit silný zájem spokojenost (ne náhodou Zoot i Dáme jídlo citovaly Zappos jako zdroj inspirace) a zároveň nekompromisnost vůči špatným službám (např. sesterská firma, s níž mergovali, považovala za ok dovážku o 10 min. pozdě, což je pro DJ neakceptovatelné). I tak firmě zůstává hodně věcí k vyřešení po stránce kvality jídla, obalů, rychlosti apod., o čemž vědí a dále řeší.

Další sraz bude, hledáme téma

Zatím to ze zpětné vazby na místě a po skončení vypadá, že se vám to dost líbilo a že akce měla smysl, takže až najdeme silné téma, tak to zopakujeme. Za další zpětnou vazbu a tipy na téma budu rád přímo ve skupině.