Ohlédnutí za Webexpem 2017

Letošní Webexpo pro mě bylo velké překvapení v kvalitě obsahu/řečníků. Díky moc za takovej event, ze kterýho si odnáším inspiraci i konkrétní věci do kažododenního života. Pocitově mě WE2017 obohatilo víc než UXcamp v Kodani, UX camp v Berlíně i Websummit 2016.

Páteční program:

Začal jsem přednáškou Leadership through change, 10 themes to explore the possibilities of the future, now by Tom Goodwin, Zenith. A odnesl jsem si tahle uvědomnění:

  1. Pro teenagery je otázka: “Jak dlouho trávíš online?” Stejná, jako pro 40letý: “Jak dlouho jsi dnes pouzíval elektřinu?” ;)))
  2. Lidi chtěj za ztrátu soukromí protihodnotu!! S využitím pro naši službu Profinaut.com: Když nám umožníte vědět, že jste se potkali s jiným Profinautem, můžeme vám doporučit další podobně užitečné lidi.
  3. V éře botů a hlasových uživatelských rozhraní, bude kromě uživatelského výzkumu, zcela zásadní psaní microcopy a designování dialogů mezi lidmi a boty.

Erika Hall a její Beyond Measure pro mě byla jedna z nejlepších přednášek. Možná je to tím, že jsem tělem i duší výzkumník;-) Její přednášku si určitě pustím i ze záznamu. Měla ji totiž perfektně řemeslně připravenou a doručila jasné sdělení. Myslím, že se jí to povedlo hlavně proto, že si uvědomila pro jaké publikum (geeky) bude přednášet;-) Taky využila asi 3x opakování hlavní myšlenky, kterou si z jejího talku odnáším:

  • “Jsme nedokonalí lidé, kteří designují pro ostatní nedokonalé lidi.”

Další v pořadí byla přednáška od Huberta Palana z Productboard.com na téma The Five Stages of Product Excellence

Po jeho talku jsem přesvědčenej, že produkt je tak dobrej, jak zralej je produkťák. A přijde mi, že jde udělat jednoduchej test zralosti PM:

První level: “I know it all.” PM typicky hlásí:

  • “Vím, co uživatelé chtějí, výzkum je ztráta času.”
  • “Vím, co dělat, už jsem postavil 1 úspěšnej produkt.”
  • “Pokud budeme dělat povídačky s lidma, lidi nám jen řeknou, že máme dělat rychlejší koně.”

Druhý level: “Mluvím k zákazníkům” (ale neposlouchám). PM typicky hlásí:

  • “Naslouchám zákazníkům — mám plnou schránku jejich žádostí.”
  • “Jsme zákaznicky orientování — vždyť přece dělám uživatelské testování každé nové funkce.”
  • “Potřebuju nějaká data, abych si potvrdil, že tahle funkce bude skvělá.”

Třetí level: “Naslouchám zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Sám vím, jak dělat uživatelský výzkum. Četl jsem přece spoustu knih/článků na tohle téma.”
  • “Znám jednu výzkumnici. Je to moje kamarádka a pořád mi dává nějaké tipy.”
  • “Sherlock Holmes a Dr. House jsou mí osobní hrdinové” (a vzory, takže výzkum zvládám sám).

Čtvrtý level: “Náš tým rozumí zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Celý produktový tým ví, na čem záleží našim zákazníkům.”
  • “Našim zákazníkům rozumíme, ale mám trabl se sdílením důležitých poznatků mimo náš tým.”
  • “S výzkumem nám to jde skvěle, ale mám pocit, že nám unikají důležité poznatky, které slýchám od širšího pléna a zasloužily by si hlubší prozkoumání.”

Pátý level: “Každý rozumí našim zákazníkům”. PM typicky hlásí:

  • “Každý ve firmě víc, co je pro naše zákazníky důležité.”
  • “Každý ve firmě je součástí našeho produktového týmu” )a ovlivňuje user experience.
  • “Přijde mi, že má práce je opravdu oceňována.”

Během tohodle talku, jsem si zapsal 4 nápady na zlepšení v LMC;-)


Další skvělá páteční přednáška byla od Honzy Šrůtka na téma Building data-driven products at speed

I když v LMC jedeme podle Dual-track agile, který k nám přijel školit týpek ze SVPG před téměř 2 lety, bavilo mě Honzovo povídání a stáhnul jsem si jeho apku. A jedna hláška z prezentace, která by měla viset v každém produktovém týmu;-)

“Shipped is better than perfect.”

A pro sebe si odnáším inspiraci jak posunout produktové týmy v Discovery: “Co ti pomůže se rozhodnout, na čem dál pracovat?”

Pátek konec, zbytek přednášek pro mě byla kabaretová show bez hlubokých myšlenek.


Sobotní rozjezd byl pomalejší i kvůli after party. A já tak kvůli sobě přišel o Designing the Pivot od Julia Khusainova, Airbnb. Pustím si ji ale ze záznamu.

Nezvládl jsem zaregistrovat, že se jeden talk přesunul jinam, takže jsem neplánovaně potkal ukázku Power BI od Honzy Mayera (prý byla shodná s jeho přednáškou z Datarestartu).

Hlavní poznatek z ukázky práce v Power BI, bylo kromě srovnání 4 jiných nástrojů s tímhle Microsoftím produktem i odkaz na RFM analýzu. Tahle metoda zní zajímavě a já ji víc prozkoumám. Jeden ze zdrojů tady: http://cdn.intechopen.com/pdfs/13162.pdf


Pak jsem si hodně užil přednášku od Scott Gould z Ampersand na téma: The Engagement Advantage: unearthing the simple process behind how engagement works

Kromě toho, že Scott měl zajímavý, ale neozdrojovaný slide, kde popisoval proč je dobré mít “engaged customers”:

IMG_7748

tak jsem si fakt užil jeho vyprávění na téma 6 fází vztahu:

Webexpo2017

Jeho talk si pustím taky znovu — nestíhal jsem si dělat poznámky:-)


Další skvělá přednáška byla Assumptions Prohibited od Andre Jay Meissnerz Adobe Systems. I když ze začátku jsem měl pocit, že to bude další vychloubačně-prodejní talk na téma XD je boží. Pletl jsem se. Andre rozkryl i své soukromí a ukázal, že je designerem tělem i duší. A upřímně, přál bych si mít trochu jeho užasnosti a nebát se tvořit i fyzický věci. Tuhle přednášku si pustím znovu.


Předposlední přednáška byla sice v DEV sále, ale IMO byla zajímavá i pro designery: Voice-Driven Interfaces with Neo4j and Amazon Alexa od Christophe Willemsen z GraphAware

Jeho hlavní poselství znělo:

“O hlasových uživatelských rozhraních nepřemýšlejte jako o sluhovi! Designuj je tak, aby byly schopné vést rozhovor.

Plus mě napadlo, že pro naši apku Práce za rohem bychom mohli vyzkoušet ditkování inzerátu hlasem. A v rámci agility jen fake door tlačítkem;-)

Alexa, která byla na pódiu s Christophem, má docela sexy hlas btw. Cítím potenciál pro erotické služby a po shlédnutí filmu HER, věřím, že bude fakt snadné se zamilovat do virtuální společnice.

Alexa nás v sále i rozesmála, když Chrise utřela poté, co ji vyčítal, že její odpověď nebyla moc chytrá. Alexa: “Well, vytvořili mě lidé, tak čemu se divíš.”


Kvůli Alexe jsem minul přednášku Real Work/Life Balance in the Studio od Anton Repponen, Irene Pereyra. Tu si ale na 1000% pustím ze záznamu.


A jdeme do finále….

A practical guide to launching a bot od Boženy Řežábové z GAMEE, byla velmi příjemná tečka.

“Pokud tvoříte chatbota, je vhodné zapojit scénáristy komedii, aby si to lidi užili a bavilo je s vašim produktem si povídat.

“73% lidí, kteřá použili bota, ho už znovu nevyužilo.”

2 top slidy z její přednášky:

IMG_7759

a

IMG_7764

A na úplný závěr knihy, které si dávám fakt vysoko na přečtění, byť už jsou nějakou dobu na mém reading listu:

The hard thing about the hard things

Pomalé a rychlé myšlení

Nikdy nedělej kompromisy

Jak udržet krok s trendy v roce 2017 #aeasf

San Francisco city skyline with urban architectures at night panorama.

V listopadu 2016 jsem od firmy dostal super šanci. Mohl jsem se podívat pracovně za velkou louži. Konkrétně do San Francisca na konferenci An Event Apart, pořádanou světoznámým blogem o webových trendech A List Apart.

A pak přišel čas na to, napsat o tom, co jsem se na konferenci dozvěděl. Mezitím, co jsem kvůli jiným pracovním povinnostem napsání článku odkládal, uvědomil jsem si, že podle toho, co vidím okolo sebe, konference perfektně předpověděla trendy pro rok 2017. Tenhle článek tudíž bude nejen souhrnem toho, co v San Franciscu zaznělo, ale především nějakou inspirací pro vás, čeho se v tomhle roce držet a na co si dát pozor, abyste drželi krok s ostatními. Číst dále

Testujete? Zkuste to v terénu, dozvíte se mnohem víc

photo 2-2

S připravovaným redesignem Prace.cz potřebujeme získat od uživatelů co nejvíce podnětů,  jak by budoucí podoba měla vypadat. K tomu nám, kromě standardního testování v LMC, slouží i testování v terénu.

Osobně jsem k němu byl zpočátku velmi skeptický. Říkal jsem si, že když nemáte notebook, online přenos, ani oční kameru, nebude takové testování moc přínosné. Pak jsme na první testování s kolegy vyjeli a od té doby ho považuji v ranné fázi vývoje za přínosnější, než testování v LMC.

Proč?

Pražští uživatelé jsou jiní

Pokud si zvete uživatele na testování v Praze, pravděpodobně budou také z Prahy. A chování pražských uživatelů je dost specifické, zejména pokud jde o potřeby při hledání práce.

V Praze jsme několikrát testovali koncepty nového vyhledávání. A pořád jsme nebyli přesvědčeni o tom, že to, co máme před sebou na monitorech, je ono. Pak nám stačilo pár hodin v Děčíně. Povídali jsme si s lidmi o tom, jak hledají práci, třeba v místech, kde je jí málo. A když jsme odjížděli domů, už jsme měli jasno.
Od té doby prochází uživatelé při testování naším připravovaným vyhledáváním jako nůž máslem.

Vyslechnete si spoustu životních příběhů

Během kampaně, při které jsme vyjeli za lidmi po celé zemi a rozdávali jim naše noviny s nabídkami práce, jsem měl možnost setkat se s mnoha lidmi, kteří mi vyprávěli svůj životní příběh. O tom, jak přišli o práci. O tom, jak nemohou sehnat novou. O tom, jak si vydělávají, kde se dá. Po takové zkušenosti se budete na svou práci koukat trochu jinýma očima.

Paper prototyping funguje

Když ukážete lidem papírový prototyp, chvilku na vás budou koukat nedůvěřivě. Stačí jim ale vysvětlit, že takhle to potom bude vypadat i na počítači.

Chcete otestovat dva různé způsoby výběru z nějakých možností? Stačí mít obě dvě varianty připravené na dvou různých papírech. Podle rozhovoru většinou poznáte, kterou variantu uživatelé očekávají. A tu jim pak můžete předložit. Dle mých zkušeností na konci můžete tu druhou variantu vyhodit :-)

Testování v terénu určitě není samospásné. V pozdějších fázích vývoje ho budete muset zcela jistě doplnit i klasickým testováním. Nicméně pro „výkop“ vám poslouží velmi dobře.

Oční kamera. Váš další smysl při uživatelském testování.

An-Eye

Nikdy jsem nebyl velkým zastáncem oční kamery. Vždycky mi přišlo, že oční kamera maskuje neschopnost designéra dobře naslouchat a pozorovat, co člověk na stránkách dělá.

Postupem času se ale eyetrackingové “železo” radikálně zlevnilo a v tu chvíli mi začalo dávat smysl začít ho používat jako doplněk. Jako další smysl pro designéra.

U nás v LMC při testování:
Pozorujeme, jak lidé pohybují myší a na co klikají.
Díváme se, jak se u toho tváří.
Zjišťujeme, jak obtížné je pro lidi vykonat na stránce nějakou akci.
Nebo jak těžké je nalézt určitou informaci.
Posloucháme, co nám lidé říkají.
A teď dokonce víme, na co se dívají 😉

Každá z těchto věcí sama o sobě je jen dílek skládačky. Nikdy nevíte, pomocí kterého “smyslu” zjistíte podstatnou informaci nebo chybu vašeho návrhu. U nás takto celé testování přenášíme online přímo na stůl designérovi, který v reálném čase využívá všechny tyto “smysly”. Vidí, jak člověk pracuje se stránkou, jak se u toho tváří, co při tom povídá a co na stránce poutá pozornost jeho očí.

Vybavení, které používáme:
http://www.techsmith.com/morae.html
http://www.gazept.com/

A jaké máte zkušenosti s oční kamerou vy?

Facereader: Sci-fi UX Research v LMC [video]

můj Edík

Všichni pořád říkají, že UX není jen interakční desing, že je to o emocích. Kdo z nás opravdu měří nebo alespoň zkoumá emoce? Existují různé techniky, ale většina z těch, s kterými jsem se setkal, jdou na emoce oklikou (např. Product reaction cards).

V LMC jsem na podzim 2013 zkoušel nástroj, jako vystřižený ze seriálu Lie to me – z mikrovýrazů tváře čte emoce. Šikovní lidé v holandsku udělali program, který zužitkoval výzkum Dr. Paula Eckmana. Z výsledků jsem si sednul na zadek (videoukázka je v článku).

Na Jobs.cz jsem koukal na homepage a četl jsem článek. Rozesmutnil mě náborový baner se seznamem benefitů jedné česko-německé automobilky (a to přesto, že v LMC máme masáže, čajovnu, jógu atp.). Pak jsem četl článek o českém absolventovi, který po škole nastoupil do Ebay. V článku nebyl název pozice, na kterou absolvent nastupoval zmíněný a to mě trochu naštvalo. Facereader všechny mé emoce odhalil.

Facereader poznal smutek, rozčílení nejen u mě, ale i u mých kolegů, se kterými jsem nástroj zkoušel.

Závěr:

Nástroj je to zajímavý a dle mého zkoušení přesný, ale za 10 000 euro, je ještě dost drahý. Třicet dnů trialu uteklo jako voda a já se musel s Facereaderem rozloučit.

A jak zkoumáte emoce vy?

Placeholdery vs. popisky: A/B test

Dvě varianty testované v rámci A/B.

Jednou větou: A/B test nám ukázal, že umístění popisků nad hledací pole, byť je to po stránce designu méně elegantní, přináší více konverzí než umístění textu v placeholderech.

Re-design nové titulky Jobs.cz byl u nás v posledních dvou měsících velké téma. Snažili jsme se to nepodcenit, hodně jsme diskutovali a načítali. Jednou z diskutovaných otázek bylo i zda pro hlavní vyhledávání umístit popisky přímo do polí formou placeholderů. Otázku vyvolal nedávný článek na NN Group.

Dvě varianty testované v rámci A/B.

Obě testované varianty, vlevo aktuální titulka

První prototyp, UX-ově produktový, počítal s popisky. Následující grafický návrh už to přetavil do placeholderů a my jsme vzhledem k blížícímu se termínu jeli podle návrhu.

Co se ale nestalo, první analýza čísel nám ukázala, že hlavní hledací pole nejsou na nové titulce zdaleka tak viditelná, jak jsme si mysleli. Jednak jsme do návrhu už asi moc dlouho koukali a druhak se zřejmě projevila výrazná fotka v hlavičce. V UX testování se to neprojevilo.

Nu což, jde o business, museli jsme to řešit. Udělali jsme A/B test, kde jsme pouze vypsali popisky nad hledací pole. Použili jsme Visual Web Optimizer a pustili na 10 % návštěv. Výsledek byl jasný po třech dnech. Verze s popiskami měla o 17 % lepší konverze, v tomto případě využití hlavních polí k hledání vůči ostatním odkazům na stránce.

Graf s výsledky AB testu ve VWO.

Oranžově stávající verze, modře verze s popisky

Potvrdili jsme tedy závěry NNG a dali zapravdu našemu kolegovi Milanu Krylovi, který byl od začátku proponentem tohoto řešení. V dohledné době umístíme popisky nad hledací pole a po skončení probíhající kampaně počátkem prosince nasadíme novou hlavičku, kde bude kladen vyšší důraz na hledání.

PS. A/B testy obvykle pouštíme na doporučovanou dobu jednoho týdne kvůli reprezentativnosti. Tentokrát jsme museli vypnout dříve kvůli tomu, že nám kód testu rozbil jinou část rozhraní. Další náklady směrem k testování jsme vzhledem k výsledkům nevynakládali. Výsledky po třech a půl dne jsou výrazné a stačí.

Za postřehy děkuji Petru Havlíkovi.

Mobile first, aneb jak přesvědčit ostatní, že Váš návrh stránky je to pravé?

_NWJ3733-Edit

Každý návrhář webu se při své práci dříve nebo později dostane do fáze, kdy musí přesvědčit klienta, že jeho návrh je to pravé ořechové. Jako argumenty mohou posloužit výsledky uživatelských testování, analýzy chování současných uživatelů, best practices a další.

Tak jako tak ale klient jednoduše chce stránku vidět, osahat si jí. A v tu chvíli přichází na řadu spousty vysvětlování, co kde na stránce je, proč je to právě tam a ne jinde, jak by měli uživatelé stránku používat …

A tady mám pro vás vyzkoušený tip! U nás v LMC ukazujeme vždy jako první mobilní verzi stránky. “Mobile first” totiž není jen skvělý postup pro návrh, ale i pro prezentaci své práce a přesvědčení klienta.

Jednoduše nechte klienta projít si Váš návrh přímo v jeho mobilu.

V mobilu se krásně soustředíte na priority stránky, to nejdůležitější je nahoře, to nejméně podstatné dole. Nic víc neřešíte! Je to podobné, jako kdybyste procházeli seznam priorit, ale navíc s tím “sfouknete” i design stránky.

Jakmile má klient toto “nastavení” v hlavě, ukažte mu desktop. Uvidíte, že připomínky, na které jste zvyklí, jsou pryč. Pokud na desktopu dodržíte priority, bude klient řešit už jen jestli se mu web líbí nebo ne.

A navíc, ukazovat Váš návrh v telefonu je přeci sexy :-)